13. 10. 2017

Ohře 2017 - karaoke, Viet hospy, hic a vodák z Haiti

Na vodočtu ve Varech pěkných 63 cm, teploty okolo 20°C, žádná kytara a komorní účast 9 hlav a 6 lodí - to jsou základní charakteristiky již +/- 19. ročníku tradiční Ranpovské podzimní Ohře, která proběhla od pátka 13.10. do neděle 15.10.2017. Výtečnej historickej bufík v KV Albertu, kterej zničila nějaká pitomá lékárna, nahradila loni průzkumná skupina vedená Plchem vietnamskou nádražkou.

Zájezd byl zahájen již v pátek 13.10. návštěvou pivovaru sv. Florián v Lokti. Prostředí hezký, ceny německý, lososová polívka výborná, utopenec za šest pětek by měl zvonit jinak a ne bejt nějakej chcípák z Makra. Propil jsem se nápojovým lístkem a že by mě některý z místních piv bůhvíjak chytlo za srdéčko, bych neřek. Průměr, ale hodně předraženej - velký pivo za pade - za to bych čekal nějakýho vymazlenýho ejla.


Varna loketského pivovaru sv. Florián.
Zleva Sud, Sup a Märchenprinz u žejdlíku.
Jinak vše tradiční - nocleh na terase loketskýho kempu, ranní vstávání (do něhož letos přibyl píčující prvek v podobě Pepina) a převoz aut, společná fotka s pádly, oku lahodící Svatošky, marína ve Varech a již avizovaná vietnamská nádražka. Čína za normální prachy, žatecký pivo taky bodlo, kávička a kroasánek to celé pěkně zaoblily. Pak Hubertus, tradiční flek u borovic a smrků na levém břehu, shánění stonků na voheň. 


Tradiční nocleh na terase loketskýho kempu.
Pepin stále ještě tahá kačera.
Plši si vytůnili kánoj kindersedačkama.
Letos šest lodí.
Jak vylezla zoncna, byla to fantazie.
Svatošky.
Pepin, Sup a Zámek.
Jitka a Pavel Princovi a Svatošky. Pavlovy tmavé oči vysvětluje fakt, že se narodil na Haiti, v hlavním městě Port-au-Prince. Byl nalezen v plovoucím baby boxu a dostal jméno Paul-au-Prince. Pak se na plachetnici Richarda Konkolského dostal přes Ohňovou zemi, Kamčatku a Hamburg do Čech, kde jeho jméno počeštili a umístili bezbožného Pavku do muslimské enklávy v Modlanech u Teplic.
Jediným drobným nestandardem bylo, že Princátka si nechala na pravém břehu na Hubertusu auto, aby mohla jet nalehko. K tomu jsem se také připojil, takže jsme ještě převáželi proviant na pálavě z břehu na břeh. Cestou do kempu jsme s Jitkou Princovou našli dva kováře, které dostali kolemjdoucí valentýni. Mykosložka tedy proběhla.


Novej lunchpoint ve Varech - vietnamská nádražka.
Slide ve Varech.
Po příjezdu na Hubertus hoří do dvou minut voheň, kterej vždycky zapaluje Sup. Letos bylo takový vedro, že an, jindy zimou promodralý, běhal do půl těla.
MarS si postavil přístřešek a na chvíli si zdřímnul.
Kytaru nahradily mobily - nejdřív byly pokusy o karaoke, pak hrály songy z jůtůbu - Honza Nedvěd a takový ty kotlíkárny. Na kytary příště sere pes, YT je v pohodě nahradí, navíc Pepin má v mobilu i kytarovej simulátor. Ale hodily by se nějaký bedny, aby to trochu znělo. 


Vatry zase plály, Pepin sušil kulich. 
Ohlas to ale asi moc nemělo, páč vo půl desátý všichni zalehli. Možná na tý kejtře přeci jenom něco bude. Taky jsme uskutečnili skupinovej hovor s absentujícím otcem-zakladatelem Ranpou, kdy telefon šel kolem ohně a každej mu něco pěknýho řek. To byl takovej teplej lidskej moment, myslim si.


Pepin a misty morning. 
Neděle zase klasika - ranní osvěžení v Hubertovi, pak voleje, rozvalenej jez, kyselkovská esíčkovitá peřej, jez v Radošově. Tady jsme měli při přenášce asi hodinovej zásek, protože na jezu byli profi hasiči z Varů a Ostrova a natáčeli tam instruktážní film o zásahu na jezu. 


Nádhernej medvěd ostrovskejch hasičů. Koho tohle nebere za srdce, ten to má asi nějak jinak.
Jez v Radošově má na pravý koze velkej kříž a bílou číslici 48 - počet lidí, co tu zavrkali. Z tohodle se člověk sám nedostane.
Do jezu jsme cvičně hodili záchrannou podkovu a pozorovali, co to dělá. Moc optimisticky to nevypadá.
MarS pozoruje dron.
Auta varskejch hasičů a nějakej vodák.
Takže trochu bububu - jez má na pravý straně bílej kříž a u něj číslici 48 = počet lidí, co tu zavrkali. Při průtoku např. 19 cbms se z válce člověk nemá šanci sám dostat - vyzkoušeno profi hasiči den předem (byli přivázáni na laně). Jez je osazen záchrannou podkovou na laně a pomocnými lany na obou kozách. Lano s podkovou jsme si cvičně hodili do vody a Pepin vypozoroval, že ještě 4 metry od hrany jezu to podkovu furt táhne pod jez. Je to vrahoun.


Uhrančivý pohled Paul-au-Prince. Díky mládí stráveném v plovoucím baby boxu je na vodě jako doma - vodu umí číst, umí ji pít v různých formách, ve vodě se cítí jak ryba ve vodě, dělá u vodáren. Možná by mu spíš slušelo jméno Paul-eau-Prince, Pavel-Voda-Princ (mmch na Haiti se Paul naučil bezvadně franštinu). A do uší mu jede TOHLE
Další celebrita - MarS - je zástupce otce-zakladatele Ranpy (kterej si nasekal dětí jak lidovec, tak už vodu zanedbává). Je to stará vodní krysa, do letošního jara i kytarista a miláček vodaček. Když má splín po vodě, jezdí k Ranpovi do Žlebu pozorovat hladinu Labe.
Společným jmenovatelem MarSe a Pepina je láska k vodě. Cheeky Monkey Face se po letech, kdy brázdil Ploučnici, ev. Otavu, objevil i v základní sestavě na Ohři. A vede si dobře, akorát nerad ráno vstává. Letos mi vez suchý hadry, takže thumb up!
Plši už budou mít brzy taky dětí jak lidovci, ale vodu nezanedbávaj. Plch nezapře konstruktéra - jeho bicykl je plně digitalizován (GPS, adaptabilní blikačky, wifi, ipod, samonafukovací gumy, elektromotorek schovanej v trubkách, bar code a čip proti zcizení), na příští Ohři se chystá digitalizovat a elektrifikovat i loď.
Tenhle je taky kladnej.
Velichovský vlnobití, zatáčka a konečná u mostu ve Vojkovicích. Tradiční hospoda u trati letos zavřená, v pizzerii za tratí zpruzelá bába, která dostala ekonomickou lekci tím, že jsme se přesunuli do hospody U Lípy ve Stráži n/O, kterou mj. provozujou taky Vietnamci.


Info

Účast 2017 a dojmy
Josef Jíra
Filip Křivinka - viz výše
Martin Plšek: "Bylo nedůstojně pěkný počasí."
Monika Plšková + miniPlch neznámého pohlaví inside:

  • Zaujalo - podzimní zlátnoucí listí ševelící v mírném větříku a něžně padající na lesknoucí se hladinu voleje Ohře před Kyselkou.
  • Dojalo - viz výše a dojemná snaha (=dřina) zadáka nepřiplout na Hubertus, resp. do Vojkovic po setmění
  • Nasralo - tři až čtyři z osmi vodáků tři až čtyři hodiny čumící do mobilu. Což sic vytvářelo lehce hororové (ve více smyslech) pozadí k vatře, zvlášť po setmění... ale když už došlo na přehrávání klipů z youtube, malejpchjestevbrise@gmail (ve vleku guvernantky) to vzdal směrem ke spacáku. Do toho bych nepočítala karaoke, protože to ještě mělo přiměřený potenciál.
  • Líbilo - že po půl hodině přehrávání došly baterky i záložní zdroje.
  • apod. (= k zamyšlení) - metrové pařezy a jejich příčina; nedopitá vodka; chybějící hudební nástroj (přehrávače jakéhokoliv formátu se nepočítají, kromě přehrávačů posilněných pivem); chybějící zakladatelé tradice Ohře; zda bude i za rok na Hubertusu křeslo nebo alespoň ta nakloněná borovice; a co na to Jan Tleskač?

Pavel Princ
Jitka Princová
Jan Šauli: "Teklo nedůstojně málo alkoholu a šlo se spát v až příliš důstojném stavu. Po dlouhé době jsem si sám nachystal spaní a sám se uložil do spacáku. To už dlouho nepamatuju, vlastně to vůbec nepamatuju."
Martin Švec 
Předchozí díly telenovely: 200820102011 - úkrok, 2012

Text: Papouš
Foto: MarS + Prince Team + Plch


2 komentáře:

  1. Dmu se pýchou, takhle už mne dlouho nikdo nevychválil, za odměnu zajistim autorovi 1 kubik pitný vody z kohoutku zcela zdarma až znárodnim vodárnu. Hezký a produktivní výlet, mobil se osvědčil a zcela nahradil kytáry. Příště je třeba jen vzít ještě zpěvníky.:-)
    PaPr

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jeden kubík challenge se přijímá, můžu pomoct i při znárodňování

      Vymazat